Plujeme ve vlnách

 Plujeme ve vlnách, a ve vlnách svého života se poznáváme.

Každý krok v životě je našim růstem, růstem do sebe, a pochopenení přichází, když proud našich otázek přestane létat, a my jen jemně plaveme s proudem událostí, které nám přináší okamžik.

S každým tempem, záběrem, se cvičíme v našem pohybu,  do jemnosti i do síly, síly co nás drží na hladině, a jemnost co nám umožnuje poznat. Poznat a pochopit nikoli v otázce, která nás od sebe vzdaluje, ale v pohybu který nás učí plout k sobě.

Jsme tělem i vodou, jsme hranicí mezi tím co již známe, a tím co ještě poznat máme. A v každém tempu na hladině, se cítíme více sví. Cítíme každou vlnku na kůži, na hranicí našeho těla.

A celý tento pohyb na vlnách existence je tou jednou velkou otázkou po smyslu života, kterou má cenu si klást – sice na ni nikdy zcela neodpovíme, ale víme, že plujem – život je tak cvičení naší existence v těle na hladině života.

A tak větrem rada zní, neklaďme otázky, odpověď nepříjde.

Plujme, snad poznáme, proč na hladině se v pohybu života dnes držíme.

(Autor textu: Radek Kaňa, uveřejněno s jeho souhlasem)